Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Levicový terorismus: případ Rudých Brigád v Itálii a Frakce Rudé armády v Německu
Budilová, Michaela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem levicového terorismu v Itálii a Západním Německu, dvou západních demokracií, kde se terorismus rozvinul více než kdekoli jinde v Evropě. V prostředí politických, sociálních konfliktů a radikalizace protestů proti vládnímu establishmentu vznikly teroristické organizace, včetně Rudých brigád (RB) v Itálii a Frakce Rudé armády (RAF) v Západním Německu. Pro tuto diplomovou práci byly tyto organizace zvoleny z důvodu svého význačného postavení, dlouhodobého trvání a vlivu, který v oblasti levicového terorismu získaly. Ve srovnávací analýze se práce pokouší současně prolínat tři různé analytické úrovně: socio-politické kontexty Itálie a Západního Německa (makro - úroveň), zaměření se na obě teroristické skupiny a jejich organizační dynamiku (mezo - úroveň) a ideologii a motivace teroristů (mikro - úroveň). Cílem této práce je prozkoumání a vhled do organizací RB a RAF z hlediska ideologie a popsání faktorů, které stály za vzestupem a pádem těchto teroristických organizací.
Aplikace poznatků z Rudých brigád v boji proti globálnímu terorismu
Lagazzi, Alexandr ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je uplatnění poznatků z vzestupu a pádu Rudých brigád v rámci vlny italského politického terorismu v boji proti globálnímu terorismu. Bakalářská práce pracuje s třemi hlavními hypotézami. Za prvé, autor naznačuje, že během životnosti teroristické organizace jsou spatřitelné rysy více etap terorismu: národního, mezinárodního, a globálního. Za druhé, za jednu z příčin rozpadu teroristické organizace je považována úloha státní reakce (v kombinaci s vnitřními konflikty organizace). Za třetí, na základě výzkumu předchozích hypotéz, jsou jejich závěry považovány za aplikovatelné na globální etapu terorismu. Autor se snaží dojít k závěrům prostřednictvím mapování aktivit Rudých brigád a následném podrobení hlavních útoků organizace analýze dle vymezených teoretických definic terorismu. Ty jsou pak odvozené z finální syntézy komunikační strategie, psychologického dopadu terorismu a následné státní reakce. V závěru práce autor představuje několik poznatků, které považuje za klíčové a efektivní nástroje boje proti italskému terorismu, a navrhuje jejich aplikaci na globální terorismus.
Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě
Pešta, Mikuláš ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Valenta, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století. Ke zvolenému tématu se přistupuje pomocí východisek transnacionálních studií, která byla v souvislosti s tímto fenoménem dosud použita jen výjimečně, navzdory četným paralelám v různých státech. Ohnisko výzkumu spočívá v analýze italsko-německé teroristické sítě jako celku, kontaktů mezi jednotlivými organizacemi a vzájemnému vlivu. Významnou část práce tvoří také přímé i nepřímé srovnání spolupracujících teroristických organizací. Důležitým transnacionálním fenoménem se stalo již samotné protestní hnutí, jež propuklo na konci šedesátých let a z nějž vzešly jako jeho nejradikálnější odnože budoucí teroristické skupiny. První kapitola se věnuje rozboru tohoto hnutí s důrazem na příčiny jeho vzniku a na jeho vztah k politickému násilí. Představeny jsou studentské a dělnické aspekty hnutí, ale také starší kořeny v protifašistickém odboji nebo v dílech marxistických autorů. Obzvláštní inspiraci pro radikalizující se levici nachází práce v událostech ve Třetím světě. Práce dále zkoumá jednotlivé teroristické skupiny, zvolené podle jejich významu a podle relevance jejich kontaktů se zahraničím, s důrazem na dvě nejznámější organizace, tedy Frakci Rudé armády a Rudé...
Rudé brigády a jejich působení v Itálii v sedmdesátých letech 20. století
Pešta, Mikuláš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Levicový terorismus v Itálii sedmdesátých let a Rudé brigády jako jeho nejvýznamnější symptom navazoval z dlouhodobého hlediska na boje mezi partyzány a fašisty v druhé světové válce a z krátkodobého vycházel ze studentsko-dělnických protestů z konce šedesátých let. Rudé brigády byly založeny v roce 1970 a její složky tvořili především tridentští studenti (Curcio, Cagolová), komunisté z Reggio Emilia (Franceschini, Gallinari) a dělníci z Milána (Moretti). V prvních letech jejich činnosti docházelo k agitaci v továrnách, zapalování aut vysokých manažerů a únosům. Práce sleduje postupnou radikalizaci skupiny a změnu cílů, které začali tvořit politici, soudci a státní úředníci. Proměna Rudých brigád souvisela také s personálními změnami ve vedení - po zatčení Franceschiniho a Curcia a zabití Cagolové prosadil svůj vliv radikální Moretti. Organizace pod jeho vedením začala plánovaně zabíjet své oběti a vlna brutálních útoků vyvrcholila na jaře 1978 v únosu a vraždě bývalého premiéra Alda Mora. Rudé brigády se však dostávaly do stále větší společenské izolace a mezi členy vedení docházelo k ideologickým rozporům, které vedly ke štěpení organizace. Sporadicky docházelo k útokům ještě během osmdesátých let.
Srovnání současného terorismu s terorismem 70. a 80. let minulého století
Knytlová, Petra ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována problematice terorismu a vývoji tohoto fenoménu od 70. let po současnost. Terorismus se pod vlivem měnící se mezinárodní situace a dostupnosti nových technologií v posledních desetiletích radikalizoval a globalizoval. Národní terorismus byl vystřídán terorismem globálním a revoluční ideologie, kterými byly inspirovány skupiny 70. a 80. let, nahradily radikální podoby náboženství, zejména tedy islamismus, který má kořeny ve stále vzrůstající nespokojenosti panující v muslimském světě. Ačkoli mezi tzv. "starým" a "novým" terorismem neexistuje jasná hranice, liší se od sebe tyto jevy v několika ohledech. Druhé polovině 20. století dominovaly levicově orientované teroristické skupiny, jejichž cílem se stala změna režimu a boj proti kapitalismu a imperialismu. Jejich struktura byla hierarchicky uspořádaná a skupina operovala s nízkým počtem členů. Naopak na přelomu 20. a 21. století přichází na scénu islamistické skupiny, kterým vévodí celosvětová teroristická síť al-Káida. Organizace funguje bez přímého vedení a je schopna udeřit kdekoli na světě, což dokazují útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001. Specifickou metodou boje se pro islamistické skupiny po celém světě staly sebevražedné atentáty, jejichž využívání je výrazně odlišuje od revolučních skupin...
Levicový terorismus v Itálii - Brigate rosse a Nuove Brigate rosse
REMEŠ, Štěpán
Tématem bakalářské práce je italský levicový terorismus zaměřený na organizaci Rudé brigády. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je nastíněna politická a hospodářská situace poválečné Itálie. Přes ekonomický zázrak se autor dostává k počátkům sociálních nepokojů, které měly za následek vznik levicových organizací, mezi nimiž byly i Rudé brigády. Následující část přináší přehled o nejznámějších akcích Rudých brigád i o radikalizaci užívaných prostředků při jednotlivých útocích. Autor zároveň neopomíná zmínit strategie, jež vůči této teroristické organizaci zaujal italský stát, jemuž se podařilo Rudé brigády potlačit. Třetí a zároveň poslední část se zaměřuje na organizaci Nové rudé brigády, která je považována za nástupce Rudých brigád.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.